Počítačová Technologie

• Procesor - Vykonává jednotlivé instrukce kódu řídícího programu (software), který popisuje způsob zpracování dat v paměti. Vždy obsahuje řídící a aritmeticko-logickou jednotku a také vstupně/výstupní porty, současné procesory přímo v sobě obsahují také malou rychlou paměť cache. Existují dvě základní architektury procesoru:

Harvardská architektura (existuje paměť dat a oddělená paměť instrukcí) se často používá u mikrokontrolérů, a princetonská architektura, též počítač von Neumannova typu, v němž instrukce a data jsou uložena v jedné paměti a nejsou explicitně označeny a jež se používá ve většině osobních počítačů.

• Sběrnice - Skupina vodičů, které propojují procesor, paměti a další periferie. Sběrnice se dělí na skupiny signálů adresovací, datové a řídící. Připojená zařízení na sběrnici komunikují pomocí definovaného protokolu sběrnice. Většinou sběrnice umožňuje jen jedno aktivní spojení v jednom časovém okamžiku. (Např. při komunikaci CPU a operační paměti procesor předá po adresovacích vodičích adresu v paměti a následně paměť pošle procesoru po datových vodičích obsah vybrané adresy paměti.)

• Vstupně/výstupní zařízení (periferie) - Pomocí těchto zařízení komunikuje počítač s vnějším okolím (interakce s uživatelem, jiným počítačem, atd.) Nemusí to být totéž co vstupně/výstupní porty ve Von Neumannově návrhu, neboť dnešní vstupně/výstupní zařízení bývají svým způsobem počítačem samy o sobě – obvykle obsahují vlastní procesor, paměť a pomocí vstupně/výstupních portů komunikují po sběrnici s ostatními zařízeními a procesorem. Mezi vstupně/výstupní zařízení patří i vnější paměti (přesněji jejich řadiče) - pevné disky, optický disk, magnetická páska atd.

• Paměť - Zařízení na ukládání zpracovávaných informací. Rozlišuje se operační paměť typu RWM-RAM (zápis i čtení, s libovolným přístupem) a ROM-RAM (jen čtení s libovolným přístupem). Dále existují vnější paměti (pevné disky, optický disk, magnetická páska atd.), které technicky však nejsou nic jiného než vstupně/výstupní zařízení.